Prostě nechápu....

Tento blog bude tzv. rozčilovací...

Nebudu se rozčilovat nad nespravedlností světa nebo genetiky, ale jednoduše nad občasnou blbostí některých lidí....Lidí, které vídám dost často a i když by člověk řekl, že jsou bystří, a že jim bylo tzv z hůry dáno, srší smyslem pro humor a inteligencí sobě vlastní, někdy vás překvapí, jaká trdla se z nich vyklubou....

Ano, je pořád řeč o našich žácích...Konkrétně o jejich základních povinnostech....Vy, kterých se to netýká, se minimálně docela pobavíte...

Tak za prvé...V naší škole potkáte tzv. "notorické nechodiče" - no, potkáte, spíš nepotkáte....to jsou žáci, kteří ano, studují, ano, mají plány do budoucna, ale už jim nedochází, že jedna plus jedna jsou dvě a že docházka do školy podmiňuje vědění a možnost ročník ukončit bez obtíží...Mluvím o těch, kteří se z nějakého důvodu rozhodli do školy nechodit, ač mají času spoustu, neustále se na něco vymlouvají a pak jsou strašně překvapení, když musí konat doklasifikační zkoušku za celý rok..fakt pecka :))

Notorický nechodič však ještě není strop... Potkáme tu i tzv. notorické neomlouvače.....chápu, když žák není plnoletý  a rozhodne se jít za školu, ono se to pak těžce rodičům vysvětluje, tak si raději nechá napařit neomluvenou hodinu a nedojde mu, že rodiče to stejně v elektronické třídnici vidí...no pecka na druhou...což mě posouvá k tzv. notorickým plnoletým neomlouvačům :) nechodí, jsou plnoletí, tudíž mají možnost se omluvit sami, ale napsat těch pár řádek je výkon naprosto vyčerpávající, tudíž je jednodušší se na to vykašlat a dvojka z chování za neomluvené hodiny je tu...no chápete to? Já tomu asi nerozumím....Jednoduchost je krásná, ale ne u lidí...

A další, tzv. notoričtí opozdilci... Hele, bydlím daleko, přijedu často pozdě, protože blbej spoj - to je omluvitelné...ale -  bydlím za rohem a dolezu do školy každý den deset minut po 8? No tak to jsem vy víte co.... Chodím pozdě, nic moc se mi nemůže stát, pár pozdních příchodů, to je toho....Za vrchol však považuji okamžik, kdy se toto stane rutinou a žák si prostě vysmátý doleze s 8 minutovým zpožděním na státní maturitu a tváří se jak neviňátko...to je dle mého neomalenost....

Je mi jasný, že si možná řeknete, no učitelka se rozčiluje, tak se vykecá a dobrý...ale upřímně....Ono se vám to jednou vymstí....

No, vy to chápete?

Život z druhé strany

Naši studenti měli v rámci akce školy možnost si vyzkoušet, jak se žije našim pohybově postiženým spoluobčanům. Na Jírovcově náměstí se konala událost, při které se žáci zkusili na chvíli vcítit do situace, kdy byli odkázáni na pomoc druhých...vyzkoušeli si, jak se vozíčkářům nakupuje, jaký je problém dosáhnout na horní polici..jak je vozíček sám o sobě těžký ve chvíli, kdy s sebou ještě vezete nákupní vozík....zkusili si, jak náročné může být řídit elektrický vozík a nebo třeba jen vystoupit z tramvaje....

Ač to působilo jako zábava, myslím, že mnozí se zamysleli nad tím, jaké vlastně mají štěstí, že mohou chodit, tančit, běhat..nebo si třeba jen protáhnout nohy....

třídy G1/C1, 7. a 8. třída